Pandemie, energetická krize a prudká inflace změnily finanční trhy. Na nejistotu a zvýšení cen reagují domácnosti, ty snižují spotřebu a mění strategie řízení úspor. Současně se více zadlužují. Jakým výzvám musí domácnosti čelit a jak se změnilo jejich chování?
Nejistota na globálních trzích
Pandemie covid a následné prudké zdražení energií odstartovaly vysokou inflaci a byly šokem pro mnohé firmy i domácnosti. Období růstu, prosperity, nízkých úrokových sazeb vystřídala nejistota, rostoucí výdaje a zdražování ve všech oblastech. Bylo zapotřebí se na změny rychle adaptovat a přehodnotit zažité finanční strategie. Do popředí se dostávají pojmy jako investování, zadlužení, správa portfolia, bezpečná aktiva aj.
Nízká spotřeba a úspory
Spotřebu domácností utlumila už samotná pandemie. Zavíraly se restaurace, podniky, omezovaly služby, kontroloval pohyb osob. Současně rostla nejistota. Obojí zapříčinilo růst úspor. Nárůst byl částečně vynucený, protože domácnosti měly méně příležitostí utrácet, současně spořily z obav o budoucnost.
Obojí je pro makroekonomy špatnou zprávou, protože pokles spotřeby a nárůst úspor brzdí ekonomický růst. Zpomalení ekonomického růstu na sebe nenechalo dlouho čekat a přidala se vysoká inflace v důsledku energetické krize.
Spoření přestalo fungovat jako pojistka proti riziku, domácnosti i firmy musely přehodnotit finanční strategie.
Změna ve struktuře úspor
Po pandemii vzrostl objem úspor umístěný ve finančních produktech o téměř 10 %. Rostl objem prostředků v investičních fondech a klesal podíl termínovaných vkladů a stavebního spoření. Je zřejmé, že domácnosti působení inflace vnímají, směřují úspory do jiných nástrojů a snaží se docílit ochrany reálné hodnoty peněz.
Míra úspor je stále vysoká, spotřeba domácností je nižší, než očekávali analytici. Lidé si stále uvědomují nejistou situaci na trzích a snaží se udržet vysoký objem peněz v likvidní hotovosti.
Úspory rostou z důvodů vyčkávání a obav, ne z důvodu zvýšení příjmů obyvatel.
Rostou úspory, rostou dluhy
Růst úspor je prvním faktorem, který ohrožuje ekonomiku. Druhým je nárůst zadlužení. Nejvyšší podíl na růstu zadlužení domácností mají úvěry na bydlení, podíl na celkovém zadlužení mají téměř 75 %. Ač mají domácnosti vyšší úspory, sjednávají mnohem více úvěrů zejména dlouhodobých půjček. Do zadlužení se promítají vysoké ceny nemovitostí.
Vysoká poptávka po nemovitostech je navázána na hypoteční trh, stabilizace úrokových sazeb a jejich mírný pokles je motivací pro nákup nemovitosti. Tu mnozí vnímají jako jistotu do budoucna nebo výhodnou investici.
Zájem o investice
Domácnosti se více obracejí k investicím na úkor tradičních spořících produktů. Roste zájem o podílové fondy, akcie, dluhopisy nebo komodity. Ačkoliv jsou české domácnosti spíše konzervativní, je zřejmé, že si hrozbu inflace uvědomují a část prostředků přesouvají do investic, aby peníze ochránily. S tím souvisí i nutnost vyhodnotit rizika, poplatky, likviditu atd.
Období vysoké inflace má pozitivní dopad na vzdělání a správu úspor. Stimuluje k vyšší finanční gramotnosti a přesouvá úspory do investic. Domácnosti aktivně přistupují k řízení úspor tam, kde dříve jen pasivně spořily.
Výzvy pro finanční gramotnost:
- Aktivní investování domácností.
- Nutnost rozumět pojmům jako inflace, reálný výnos, úročení, diverzifikace.
- Zvládat tlak z růstu zadlužení, umět plánovat výdaje.
- Důležitost rezervního fondu.
- Rozpočet a dlouhodobý finanční plán.
